František Kolínek - vrchařský elegán

Český pohár v běhu do vrchu jsem začal běhat až v roce 1996, tvrdí František Kolínek. A běhám ho nepřetržitě dodnes.
Pochází z malebné vinařské vesničky pod Pálavskými vrchy, z Perné, která je zcela jistě co do poměru k počtu obyvatel všech obcí u nás a počtu kvalitních běžců, nejproduktivnějším místem v republice. Stačí připomenout jen bratry Kolínky, celou rodinu Kopeckých, Sudického a tragicky zesnulého Frantu Cyprise. To jsou jména, co v běžeckém sportu u nás opravdu něco znamenala.

Já jsem v 15 letech nejdřív začal jezdit na kole. Tenkrát ve Favoritu Brno, vzpomíná Franta: Jenže jsem pak po roční pauze od kola utekl a zkusil běhat. Tehdy hlavně na dráze a podařilo se mi dostat na vojnu do Dukly Písek. Tam jsem se hodně zlepšil. Právě rok po návratu ze základní vojenské služby si vytvořil všechny své osobní rekordy.



9. 6. 2001, CENA FIRMY ISCAREX Dolní Morava - Králický Sněžník


A ne jen tak ledasjaké. 1500m zvládl za 4:03, 3000m už uběhl za 8:38 a na 5000m dokonce časem 14:49 pokořil pro řadu našich současných běžců těžko prolomitelnou bariéru 15 minut. Také čas 31:11 na 10000m by byl ozdobou ve výčtu osobáků mnoha našich vytrvalců.

Deset let jsem trénoval pod pevnou rukou Jiřího Sequenta a později jsem ještě chvíli spolupracoval se Zbyňkem Kalužíkem. Pak už jsem si plánoval tréninky sám, připomíná své začátky mezi atlety František. Nejvíce si cení svých startů v reprezentačním dresu ČSFR v roce 1992 v italské Valle di Susa, kde doběhl na výborném 40. místě a potom v následujícím roce již v pod hlavičkou České republiky ve francouzském Gap, kde skončil na 67.místě.



2. 8. 2003, Běh na Lysou horu


U něj doslova platí, že zraje jako víno, asi je to tím, že se kolem jeho domova rozkládají rozsáhlé vinice a to bude ten, pro něj správný příklad a nebojme se to s nadsázkou přiznat, celoživotní dopink. Prostě jeho úspěchy mezi veterány jsou neuvěřitelné a stává se naší běžeckou legendou, zejména když si představíte, již 36 let trvající osobní běžeckou kariéru, která byla ozdobená mnoha velkými úspěchy a vavříny.

Vždyť jen v letech 1998 - 2008 na veteránských Mistrovstvích světa i Evropy na dráze, v terénu i bězích do vrchu stál celkem desetkrát na stupních vítězů. Třikrát se radoval z titulu, třikrát byl stříbrný a čtyřikrát bral bronz. To jsou téměř neskutečné výsledky, které svědčí o jeho obrovské běžecké všestrannosti a celoživotní vysoké výkonnosti. Jen, když se tak namátkou podíváte do výsledků světových veteránských soutěží, s hrůzou zjistíte, že by na elitní borce mladších kategorií už naši současní nejlepší vytrvalci většinou vůbec neměli. O to více vynikají fantastické výsledky Františka Kolínka na těchto soutěžích.



28. 8. 2004, MS veteránů v běhu do vrchu, Itálie


Běhům do vrchu jsem se soustavně začal věnovat až v roce 1996. Od té doby běhám Český pohár nepřetržitě dodnes. Na nominační závody v letech 1992 a 93 jsem si jen odskočil to zkusit a ono mi to vyšlo, říká skromně stále usměvavý a oblíbený elegán našich závodů.

Ovšem jeho skromnost není na místě. Za dobu své účasti mezi vrchaři nasbíral do této doby přes 221 startů, nejméně 131x vyhrál některý ze závodů a na stupních vítězů stál celkem 212x. V Českém poháru v bězích do vrchu zvítězil mezi čtyřicátníky šestkrát, třikrát byl druhý a jen jedenkrát skončil třetí. Tedy po celých deset let v této kategorii okupoval stupně vítězů. Po přechodu mezi padesátileté draky už zatím na první místo nikoho nepustil. Třikrát vyhrál a letos na to má také dobře našlápnuto. Tak co k tomu dodat. Na to není dost bohatý ani český jazyk.



8. 7. 2006, Po trati ME, Malé Svatoňovice


Mám kopce nesmírně rád. Pohybuješ se pořád v přírodě mezi skvělou partou lidí se stejnými zájmy a také závody mají značně vysokou úroveň. Díky těmto běhům jsem navštívil spoustu nádherných míst u nás i v zahraničí a získal mnoho celoživotních přátel. Už jen kvůli tomuto prostředí jim dávám přednost před ostatními typy závodů. Ale nejsem jen vrchař, mám rád také různé krosy a hlavně, sice mám raději, když se běží jen nahoru, ale nevadí mi ani seběhy, připomíná ve svém výčtu tento věčně mladý běžec.

Mezi jeho oblíbené závody patří samozřejmě domácí Běh na Děvín, Radhošť, Ostravice - Lysá hora, Dolní Morava - Králický Sněžník a i třeba Rokytnice - Dvoračky. Také on sám přispívá do pořadatelství Českého poháru ve vrchařských soutěžích doma v Perné, kde se konal letos pod jeho vedením již 12. ročník Běhu na Děvín a připravuje opět znovu, už co do počtu, neuvěřitelný 28. ročník Vánočního běhu pod Pálavou, což jsou velmi oblíbené závody nejen v širokém okolí, o čemž svědčí i vysoký počet startujících běžců ve všech kategoriích.

Samozřejmě, že je do organizace těchto sportovních podniků zapojená celé jeho rodina i s bratry, také klan Kopeckých vypomáhá, jak může, společně s dalším běžeckými nadšenci z vesnice, včetně bývalého fotbalisty Jardy Gajdoše, který se též, stejně jako oni, upsal již doživotně běhu.

Člověk by řekl, že se při svém zájmu o sport, kdy ještě v současnosti asi čtyřikrát týdně trénuje, přičemž naběhá něco kolem 60 km, tedy včetně účasti na závodech, nebude již při své náročné práci, protože navíc vede od roku 1990 svoji soukromou firmu v oboru elektromontáží a revizí, mít na nic jiného ani čas. Ale opak je pravdou. S manželkou Evou, která řídí jejich rodinný penzion Eva, se musí postarat i o zahradu a dům. Rozhodně si najde také chvíli ve svém nabitém denním časovém plánu na jejich tři vnoučata Anetku, Lukáška a Kačenku, které do rozvětveného rodu Kolínků přivedly jeho dcery Katka a Zdeňka.

K tomu již tři volební období pracuje, letos 53letý, ale pořád ještě mladík a to jak vizáží, tak i duchem, v obecním zastupitelstvu. Prostě se má pořád co otáčet a tak nám nezbývá nic jiného, než nad jeho celoživotními výsledky a nejen běžeckými, žasnout. Běh mě naučil dívat se životu zpříma do očí, říká jen tak skromně na závěr František Kolínek, letos již možná desetinásobný vítěz Českého poháru v bězích do vrchu.


František Kolínek - výsledky a fotogalerie


Zdeněk Smutný

Článek byl publikován 27.10.2009, 11:14:12